Poezie slovních druhů

Anotace: Mojí učitelce češtiny.

Podstatná jména :
Co podstatné je, a co ne ?
Se jménem se Ti dostane,
jako razítko určení.
A hned potom příjmení.

Přídavná jména :
Bývají to vlastnosti.
Dobré, někdy nectnosti.
Tvrdě, měkce vlastnící,
vzory jmen se řídící..

Zájmena :
Existují v zastoupení.
Ukazují, kde co není.
Anonymní závěsy –
kdo je kdo Tě neděsí.

Číslovky :
Kolik kdo má,
co jak stojí.
Nenechají na pokoji.
Nízké, někdy vysoké –
vláčejí nás životem.

Slovesa :
Co se stalo, děje, stane,
věci dané, vykonané.
Druhy časů, osoby –
nikdo Ti to nepoví.

Příslovce :
Jakým směrem, způsobem,
život náš je položen.
Míra, čas a příčina,
stupňování začíná.

Předložky :
Rády předbíhají slova,
nad a pod a za kým znova.
Která slova pře-dejít,
a k pádu se připojit.

Spojky :
To jsou stálice.
Věty spojí věříce,
že jak lidi, tak ty věty,
maj´ přátelství na paměti.

Částice :
Neohebné, ale přesto,
uvozují každé gesto.
Pocity a významy,
zajisté, ovšem oznámí.

Citoslovce :
Svoboda !
Nikomu se nepoddá.

Hurá ! Sláva !
Slovní druhy,
splývají mi
v barvách duhy.
Časy, čísla, rod a vzor,
už zmizely za obzor...