Prázdnota

Jsi sám, a srdce tě bolí,
hlavu máš, jako bys dostal ránu holí.

Lidi se mění, čas utíká,
celník zloděje zatýká.

Připadáš si jako jeden z nich,
jako by na tvá bedra dopadal sníh.

Jsi sám, lásky se bojíš,
však je jasné, že o ni stojíš.

Přátelé změnili se v sochy,
ruce máš jak rozprouděné toky.

Říká se tomu obava,
když na tebe nehezká věc dopadá.

Jsi sám, na všechny starosti a slasti,
na tyto bolesti neexistují masti.

Jsi sám,
a je na tobě,
co bude dál...