S ranním zívnutím
probouzím touhy
ve svých dlaních
k milování.
Koupu se v myšlenkách,
necudně schoulených
pod peřinou halíc
nahé lidské tělo.
Měsíc zapadá
nad střechami pražských domů
a pavlače ožívají
pípáním Morseových kódů.
Červenou barvou
dnešní den zalitý.
Krev jenž koluje mým tělem,
daruji pro život cizí...
vapiti ... krasne, jak omyvas myslenky ve sve vasni... povol jim uzdu a nech se vest svym srdickem... zavri oci a nebudes muset ani chodit daleko... jdi za vuni cokolady...hodne stesti.
22.08.2007 13:56:00 | carodejka
Jo,ranní probuzení provází zážitky nevšední... :-D
22.08.2007 11:21:00 | Chancer
Hmmmmm, šla bych hned "zptáky" pod peřinu ;-)
(tak tenhle překlep jsem tu musela nechat :-D)
... jinak tam mělo být samozřejmě zpátky :-)
Pěkná báseň :-)
22.08.2007 08:19:00 | Levandule