Písmenka z bublifuku
Písmenka z bublifuku
Anotace: Někdy člověk musí poslouchat své tělo, zdraví...
Místo lahví se vzkazy
foukám bublinky naději
s otázkou, kdy se odrazí
ty dny, které mě nechtějí
Místo slz brečím úsměvy,
v koutku čekám vzkazy přátel,
ze tmy píšu své objevy,
v mé hlavě má koncert datel
Potřebuji být tak sama,
stesk mě přitom šedě dusí,
další zkouška cesty dána,
chtě-nechtě zvládnout se musí
Zipy svých vztahů zamykám
pro povinný odpočinek,
dny samotky si počítám,
člověk by nejradši utek‘
ze sebe
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk28.08.2007 18:58:00 NikitaNikaT.
Ten konec mi hodně říká, asik tak nějak se zrovna citím, je to se mnou špatné .... chjo, mno jo, to sem nepatří.
23.08.2007 20:52:00 uživatel smazán
mám na stole novej bublifuk... jo, pecka
23.08.2007 08:59:00 s.e.n
To,že brečíš úsměvy to nemůže vadit.Klidně breč i celý den a pošli mi též jeden,bude se mi hodit.
23.08.2007 07:51:00 j.c.
mnohokrát by člověk utek
častokrát se navrací,
mnohokrát přeskočí plůtek
i s balvanem na srdci
mnohokrát je sám a v koutku
bez přátel, bez odpočinku,
stesk jej málem mění v loutku...
vždy naděje má bublinku
****
J.s.
