Vlaštovčí let

Anotace: Povzdechnutí nad vlastním osudem a tímto světem, nad tím, jaká je doba...

Není lehké vyjádřit slovy svou náladu,
nepomůže ani to, že fantazii meze nekladu.
Chybami se člověk učí a některé tak velké jsou,
že spoustu let Ti do neznáma odnesou.

Kloužeme po zamrzlé hladině svého osudu,
nikdo nemůže říct "ne, já nikdy chybovat nebudu".
Lehké je napsat: Zbožňuji, když vzduch deštěm voní,
proč ale je tak těžké vložit na papír myšlenky,
které se mi v hlavě honí.

Mrtvá vlaštovka už nikdy neroztáhne křídla,
aby vzduch rozvířil její let,
stejně tak nikdo nedokáže k lepšímu změnit svět.
Jak praví klasik "doba je zlá" a my jsme dítka své doby,
to se pak nikdo nesmí divit, že ta dítka kurevsky zlobí.