Spasitelka života

Anotace: ...Nebo jen myšlenka, která nám vstoupila do hlavy?

Spadla hvězda.
Přála si vidět jich víc.
Chtěla pomoct.
Ale nevěděla jak to říct.

Chodila po světě,
chtěla milovat,
ale toužila po odvetě,
chtěla se bát.

V jedné vsi potkala ženu,
od pohledu nejkrásnější,
šířila kolem sebe něhu,
tu věc nejvzácnější.

Pohledy se střetly,
ona ptala se ženy:
„ Když jsi tak milá,
mohla bys pomoci,
od škaredé vinny?“

„Dítě mé nemohu,
promiň, ale nejsem to já,
pomůžeš si nejvíc sama,
a ne nějaká dáma.
Jenom ty.“

„Přemýšlej a zamysli se,
copak Tvůj život je ztracen?
Vyčkávej a neunáhluj se,
a bude Tvůj den spasen.
Jen věř, věř tomu, kdo neopustí Tě,
bude mít Tě rád,
a nebude lhát.
Jen zamysli se a jdi dál.“