Anotace: Při té představě je mi špatně(a smutno)...
Jen tak sedět na lavičce,
Jen tak snít a vzpomínat.
Opřít hlavu o rameno,
Pohladit a litovat.
Vychutnávám poslední chvíli,
Za okamžik skončí to.
Bože, bože proč to děláš?
Jak strašně mě to mučí.
Můj milý se zvedá,
Já jej následuji.
Políbí mi konečky prstů,
Ach, kolik má v očích bolesti!
Otáčí se a mizí v dáli.
Neuvědomuji si,
Že je to naposled.
A vlastně ani nechci…
26.08.2007 16:48:00 Milady
Mi to přijde strašné, když někoho milujete a musíte se rozloučit... Navždy. Třeba, když je ten druhý smrtelně nemocný a tak... Ach j