Smutek

Smutek je jako brána,
brána do děštěm kraje zalitým.
V němž leží kosti těch,
co dál již jíti nemohli.

Smutek je jako jehla zabodlá do klubka,
klubka plných nití,
jenž rozvýjí tajemství starých duší
a kráčí vpředu lidstva do lesů dalekých.

Smutek brání početí dětí,
smutek ničí všechna pokolení,
smutek je velice zvláštní,
smutek je mravnost lidí.