Marnost

Marnost
jak hořce to slovo chutná na mém jazyku
když ho přihřívám svým žalem
nad bezútěšností lidských keců
a neustálým opakováním
a opakováním
a opakováním
Celý můj život jen zvracím
něco
co v sobě chvilku podržím
Jako když na moment odejdete pryč
vrátíte se
a zjistíte, že se pořád jen řeší to samé
stejná slova
stejné hlasy
stejné ksichty
Chtěl bych alespoň jednou za život promluvit
svým vlastním srdcem