Na temném hřbitově
tiše zní žalozpěv,
snad patří sově?
na zemi leží rudá krev.
Na hrobech leží pavouci
a splétají na nich pavučiny,
vzduch je pln strachu a emocí
a sny se mění v pocity viny.
Na tváři upíra
třpytí se slzy,
pomalu umírá
a život ho mrzí.
Z hrudě trčí dýka.
Co chtěl upír říci,
než navždy zavřel víka?
zapomenout, přeci.
Na život plný snů
zamotaných do sebe,
roky nekonečných dnů,
na modrý pohled do nebe...
upíry já ráda..... po tom, co sem přečetla stívání určitě....je to moc smutné, ale mě se to líbí
26.11.2007 20:09:00 | stmivani.na.lepsi.casy
upíry já ráda..... po tom, co sem přečetla stmívání určitě....je to moc smutné, ale mě se to líbí
26.11.2007 20:09:00 | stmivani.na.lepsi.casy
Předně děkuji za koment. Řekl bych, že je důvod se radovat, že to co se děje v té básni se děje jen v ní a ne v reálu :)
K básni - je vcelku dobrá ( na tvé léta určitě ), má i myšlenky, jen si trošku hlídej rytmus - ať to sdělení má jakousi líbivou vizuelní podobu...
Zdraví Radek
30.08.2007 13:26:00 | Radek Holomčík
To se mi líbilo, upírské já ráda, a zvlášť když to zanechá nějaký dojem.
28.08.2007 19:58:00 | Eufrosinie