Anotace: ... šli jsme noční Prahou, možná poslední letošní teplou nocí
S milým kráčím dávnou ulicí,
kde kované lampy žhnou,
nikdo je již ohněm nekřísí,
přesto světlou stopou v noci jsou.
Po schodech stoupáme výš,
nad námi měsíc je k úplňku blíž,
každý schod to lidský příběh
zkus jej nalézt, nádech - výdech.
Stůj tiše, polož ruce na zeď, snad uslyšíš tu ozvěnu,
co mrakům tvoří červánkovou peřinu.
Na obzoru se dva světy dotýkají,
tmavomodrou dálkou noci se cesty rozbíhají,
tam lidským přáním hvězdy naslouchají,
až nadějí a štěstím dech se tají.
01.10.2007 21:48:00 Já Esther Ruth
Prahu miluji tak jako ji miloval Wolfi a tys ji nádherně popsala proto mé srdce plesá i za jeho;)
02.09.2007 15:31:00 UNDEAD
Zase trochu optimistictejsi nahled...... prijemna zmena..... a tak uz by to mohlo i zustat nemyslis???
29.08.2007 15:20:00 carodejka
Ať Vaše duše dojdou klidu,
snad jenom to Vám mohu přát,
nepoznali jste hlad a bídu
a víte, co je to mít rád.
Přicházím s tímhle přáním pro Vás,
na nebi vidím hvězdy kvést,
tak shazuji Vám dolů provaz,
musíte si pro tu pravou lásku vlést!
Hodně štěstí
28.08.2007 21:55:00 vapiti
S rychlostí rozbřesku,
uhání krajinou,
s rozevřenou náručí
zve lásku Tvou
a naslouchá těm zdem
co své touhy ukrývají,
schodům co své rány zakrývají.
Třpytivé odlesky rakety,
která nikdy neodstartuje,
tvoří barevnou skládanku,
nedílnou součást pražského bytí...