Dotek

Dotkni se duhy,
neboj se, jen ti řekne,
kolik tvůj život
barev mít může.

Dotkni se hvězdy
(nejlépe Večernice)
jejíž svit neuvadá,
jak plátky bílé růže.

Sáhni si na vítr
proplouvá mezi prsty
a vdechuje tobě
svobodu do tváře.

Sáhni si na kapku deště,
smývá z těla prach,
někdy i z duše, zdá se
a nemá nás za lháře.

Dotkni se slunečního paprsku,
lehkého, jak pírko ve větru,
pro něžnost v jeho síle,
květina rozkvete v zahradě.

Dotkni se srdce svých milých,
bijí jak zvony v kostele,
vyzvání, že jen na štěstí
láska si v životě ustele.