Stoka

Až s nožem na krku,

snad uvěříme v Boha.

Jsme smečka špinavá,

slizká a přeubohá.

Ksichty na plakátech

se slibem pravd a klidu

zaslouží nakopnout

a trošku kyanidu.

Pracháči se vzlyky

jen předstírají zájem.

Hrajeme hnusnou hru,

již stejně nevyhrajem.

A všichni zhluboka

kašlou na přísahy.

Oděný do krve…

snad jednou budem nahý.

Až s pouty na rukou

snad budem vzývat Krista.

Na týhle planetě

už nikde není místa
bez strachu, jedu a slz.