Přítel...
Přítel...
Anotace: Je to složeno pro moji kamaradku...
Je to věc silná,
je jako včelka pilná,
většinou neomylná.
Je konexe vlivná,
pomůže ti a je vlídná.
Taková labutˇ klidná.
Je to štěně bavící,
sluníčko se smějící,
mnich v tebe věřící,
rádce radící,
dobrák k tobě patřící,
anděl po boku kráčící,
na tvé kroky dohlížející.
Víš kdo to je?
Jsem to já…
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk02.12.2007 21:56:00 Adie.80
krásná myšlenka.. člověk, pro kterého je určena musel mít obrovskou radost.. básničky věnované někomu, na kom nám záleží jako by měly (minimálně) dvojnásobnou váhu.. Aspoň mě to tak připadá.. :)
16.11.2007 15:28:00 Barunka=o)
Cvičit,cvičit,cvičit?
Hm..nevím, občas je dobrý vykašlat se na veškerý rady..někdo mi říkal, že poezie je o citu..slza stekající po tváři...a třeba i ta radost člověka, kterýmu byla tahle básnička určená..a O TOM TO JE. Pokračuj!:)
31.10.2007 16:28:00 UNDEAD
Mam rict pravdu??? snaz se vic....Je az moc snadny pouzivat v rymech jen slovesa.....ale popravde nebyl jsem jinaci....a jenom mi pomohlo kdyz se do me nekdo cas od casu obul.....ted se obouvam ja do tebe.....CVICIT CVICIT CVICIT......jinak to nepujde...
