Anotace: tak tohle je moje nepoezie.. absolutní nic
Pro ostatní
jsem neuspokojující slovo
pro útěchu. Snažím se
od všeho oprostit.
Nic necítit.
Moje mysl
mne tím mučí. To svinstvo
které mi vyměnili
na místo vlastních vzpomínek.
Svinstvo. A jsem s ním
v té místnost, kde na zeď
vylepili dinosaury
co jsem počmárala
svými sny.
Byly pro mne stejně skutečné
jako já.
Třináct vzpomínek, co zůstanou
navždy němé.
Do mé mysli, nikdy neproniknete
a nikdo
mi nevezme co chci, aby nebylo.
Protože spravedlnost
je umírající Bůh,
který dřímá v každém z nás.
I know what I want and I say what I want. And now
one can take away.
05.09.2007 18:15:00 | jehlaspichlas
Taky nechci cítit nic! Hlavně ten stesk po tobě...Zachovej si tu třinactou komnatu...
31.08.2007 12:22:00 | Werushe
..pud sebezáchovy Ti někdy nedovolí zajít si uvnitř sebe tak daleko...takže "nečerni se "...
31.08.2007 09:45:00 | Rybí_kost
Necítit nic
A i to nic někdy sakra bolí
Staccato slz
Dopadajících na parapet
Tamtadadam tamtadadam
Beethovenova Pátá
Ticho
Je hodně ukřičená děvka
31.08.2007 09:26:00 | JardaCH
...nenech ho v sobě umřít... protože život je Láska a Láska je On, ať už mu budeš říkat jakkoliv :-) a já tě mám ráda, Barunko ;-)
30.08.2007 23:10:00 | no