Čarodějka

Anotace: Čarodějka na hranici. Kdysi jsem taty tu básničku už měla..

Ledové kapičky padají na sklo,
zase jsem tady, už ti to došlo?
Zase mě zavřeli za tlustou mříž,
zase si stloukám pro sebe kříž.
On zradil mě a já jeho,
tohle mi asi za to stálo.
Proč přišli za mnou, proč přišli za ním?
Co po nás chtějí? O čem já nevím?
Proč lesklou dýku dávají mi?
Házím ji pryč! Nesnáším ji!
Lahvička s jedem na zemi leží,
krčím se v rohu a čas rychle běží.
Už pro mě jdou, srdce mi bije,
život se krátí a venku lije.
Do kopce nahoru, k hranici ze dřeva,
ruce mám svázané, po zádech mráz běhá.
Ke kůlu vážou mě, cosi mi říkají
a lidi kolem nadšeně vřískají.
Potom muž v červeném přistoupí k hranici,
v ruce má pochodeň - oheň plápolající.
Pak ruku zvedá, odpusť mi Bože!
Oheň tak pálí! Neslyším! Cože?
Stojíš tam pod kopcem v očích máš slzy.
Neboj se! Přijdu si pro Tebe. Brzy!