Holka od medvědů
Holka od medvědů
Skrz docela ohnivou obruč
dívky na panelovém plácku
Proskakoval bez odvahy,
Tajně jí věšel
Třásně od červánků
do oken stošedivých
a pak jsme kradli slepice
čím jsem byl?
potulným bavičem
opilcem k neutišení
a ze všeho nejvíc
zloděj na dvorku,
když zaštěkali psi
“Ticho,Azorku!“
a ty?
bylas přece
lávkou přes mé rty
vratkou jak oberlené ticho
zrovna před deštěm..
Od teď se nebudu bát
Bouřky
Nechám si ten kousek
Nedojezenýho léta
Zmačkanej v kapse
se třeba vrátíš
a budeš velká
velká holka,
co už dávno zapomněla
přelejzat ploty
a třeba si vzpomenu,
jak mě něco tlačí
v kapse
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
Tisk
Připomíná mi to Romanci pro křídlovku od Františka Hrubína, pokud ji neznáš, určitě si ji přečti...Také cítím tu její vůni vlasů,vůni zpocené kolotočářské dívenky,která voní jako jezero plné jantaru a dřevěného pyžma...co se zažírá pod kůži...Je to dívenka, která na svůj věk přespříliš voní, čaruje do tvých očí...Žahá blízkostí, kterou ti bere...Divoká pampeliška něhy a rýhy od střepů, když spadla na kolena, které si ji čistil jazykem, protože on přeci nestudí, ale hřeje...A ona byla stále neposedná a kradla psy ,kteří mají ránu u samožky...děkuji za vůně...Objevila jsem si tě tu s rozcuchaným večerem...
30.04.2006 21:50:00 | Janele z Liků, zvyků vzlyků...
