Bez rozloučení
Bez rozloučení
Anotace: ..poslední sonet...J.s.
Odešla. To Věk jí bránu otevřel,
slova loučení já nezaslech
co slábnoucí již nestih dech,
na cestu políbení nedal, žel,
jen ruku chladnoucí podržel
a slovy co z dětství znám nazpaměť
tou cestou, z níž nevrátí se zpět,
já prosbu vznes, by ji provázel
nám neznámý, byť vytušený stín
co v lidkých nepobývá zdech
a vzdálen je mu času spěch
Ať nese ji stran trestných kovadlin
tam v bezelstný ten skrytý svět
bez slzí. Pak smím i závidět
Komentáře (10)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk10.09.2007 23:07:00 Liv
j.c...když někdo odchází a nestihne rozloučení, to bolí, i kdyby šlo "jen" o lásku.
06.09.2007 22:46:00 ni.va
překročit ten stín a On běží stále s námi,
věřím, věřím, že jednou sejdem se zas,
v náruči, tam nahoře, na dosah země ale ne už sami
06.09.2007 13:32:00 Jiparo
...netřeba loučení...zůstává stále s Tebou..tak blízko jako nidky předtím ...navždy v Tvém srdci
06.09.2007 12:30:00 s.e.n
Ten poslední krok života
ten musí každý jednou učinit-
my máme smutek a bolí to,
proč nemůže nadále s námi být,
však máme na něj vzpomínky
a těmi svého drahého
budeme v srdci stále mít.
06.09.2007 10:08:00 no
...to není stín...
ten jenom zavře víčka
však světlo
nevídaný jas
je náhle všude kolem
to Světlo
čeká nás...
...stála jsem na prahu ...věř mi :-)
