Babičky

Z okna kanceláře vídám různé tváře.
Nejraděj mám dvě babičky.
Sunou se babičky jak líné želvičky
a každá stovku let ukrývá za víčky.
Občas se zastaví, hůlkami ťukají,
s nadějí něco či někoho čekají.

Každý den vyhlížím ty "svoje" babičky.
Jedna teď nechodí.
Snad jenom marodí . . .