Anotace: Bohužel má každodenní realita.
Vsunuta do davu večer i poránu
kácím se bezmocně ze strany na stranu.
Autobus přesýpá lidi jak oblázky,
za okny mění se barevné obrázky.
Mozek mám vypnutý, víčka jsou zavřená.
Tak proč jsem po každé jízdě tak zničená?
11.09.2007 20:20:00 NikitaNikaT.
Bus, dnes ráno, když jsem s ním jela, dostala jsem ještě víc bacilů, než jsem měla ... mno, domů jsem šla pěšky a to jsem zase zmokla, nechala jsem v práci deštník ... to jsem celá já ... takže jsem si nepomohla.
08.09.2007 09:08:00 Lorraine
Tak tohle taky moc dobře znám, půl cesty sedím a noční deficit dospávám :-)