/odplouvá mi čas/

Pod úplňkem
se chvějí zbylé hvězdy,
posmutněle uhasínají. A stejně jsou
všechny stejné
němé, slepé, ztracené, … a co já?

a co já…

Odplouvá mi čas,
chci ukrást odrazy z výloh:
žluté deštníky s hvězdami.
Umytá duše,
stejně pořád špinavá. Zahrajte si
na štěstí. Dokud se neprobudí
svědomí,
krása s chybami z cest.

Jen ve tmě zkouším lítat.
Jenže jsem nikdy neměla
křídla,
ani v myšlenkách.
Jen ukradené náplasti
pro noční bolest.

Odplouvá mi čas.
zouvám se
plánuji
umírám na tisíckrát
A sklízím
povrchní potlesky. Tak mi alespoň ty
zamávej,
než odplavu s ním.

Nevnímat, neslyšet.prosby.
Je pozdě ráno
a stejně tu nikde nejsi. A stejně
tu nikde nejsou
křídla…

zabij mě,
nebo jdi zase spát