Anotace: Každý má možnost věřit si v co chce...A s ostatní vírou nakládat po svém...
Coura s křížkem na krku
se odevzdala říjnové depresi,
odličovadlem si natřela oči
a proplakala večer
jako zklamaná panna.
Věž poutního kostelíka
se ztrácí v dusivém kouři,
který vystoupal z kamenné vesnice.
Věřící se pokřižovali
a v dýmu zemřeli.
...Odevzdáni výmyslu...
Kříž i s Ježíšem shořel
a zbylí vesničané se
hladově oddali hříchu...
Z popela vykvetla rudá růže...
...Znamení ďáblovo...
Coura dočetla desatero
na stránkách deníku,
nechala korzet na dva knoflíčky
rozevřený a s odhodláním
poznala prvního dnešního
hosta jejího těla...
Zvedl se prudký vítr
a rozfoukal popel lidí
i Ježíše Krista (druhóu šanci nedostal)
Dlouhé procesí hříšníků
začalo hledat nový život...
Andělé se vyplašili a rozletěli.
...Nikdo už není chráněn...
Další znamení ďáblovo
vykvetlo vedle cesty
a nasměřovalo tisíce životů...
V záchvatu vášně strhl
farář couře křížek z krku
a mezu jejími vzlyky
křičel slastí a vzrušením
a ona si naposled vytkla svou nevěru
k mrtvému Bohu...
Nádherná básnička, popisující jakousi apokalypsu... Zdá se mi hodně dějová, proto jsem se v ní i já dovedla zorientovat:-) Úplně ten příběh vidím před sebou... a v tomhle provedení zapůsobí ještě víc, než třeba krátká povídky. Jedna z nejlepších, co jsem od tebe četla:-)
P.S.: Část o tom, že Ježíš nedostal druhou šanci, pochopila jsem to správně jako vtip? Protože jestli jo, tak byl dobrej:-)
15.09.2007 15:50:00 | Redua