Koberec ...
Koberec ...
Anotace: ...trochu depresivka...
Asfaltový koberec
se prohýbá
pod tíhou
dešťových kapek.
Autobus,
plný lidské lhostejnosti
a prázdnoty
uhání krajinou.
Řeka,
nekonečný koloběh,
smysl všeho bytí
nám protéká mezi prsty.
Červ na kolejích,
razíc si cestu
podzemním
tunelem.
Mrtvé tváře,
pohledy nehybné,
mnich se táže,
životy zabité.
Proč....???
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk10.09.2007 20:27:00 carodejka
vapiti...vsechno se da ovlivnit, moc rada snim .Hezky jsi vse vyjadril.
10.09.2007 18:18:00 uživatel smazán
Ale na někoho ano!Dokáže vyléčit leckterou depku...
Mimochodem,ta přichází dost často,když je nepříznivé počasí a prší,nebo i když je třeba jen zataženo!Až prosvitne slunko,svět bude vypadat zase líp! :-)
10.09.2007 16:25:00 Severka
a někdo je z toho úsměvu v pořádných rozpacích...lidé asi nejsou na úsměvy zvyklí...:(
10.09.2007 11:53:00 Lucie Teru
Jo jo píšeš mi z duše. Ale souhlasím s vodenkou stačí se usmát on někdo zareaguje. Třeba jen jeden človíček, ale ten úsměv ho pohladí.
10.09.2007 09:45:00 s.e.n
Někdy to tak už přijde a jdeme pozvolna jako automat a jen sledujeme a bez úsměvu se potkáváme.
