Procházka
Procházka
Polibky deště,
dopadají na mou tvář.
Tráva se sklání,
před větrem,
jenž prohání se krajem.
První spadlé listy
se mi lepí na boty.
Potůčky vytvořené deštěm,
vinou se přes cestu.
Skupinka Bolševníků,
zasychá pod postřikem.
Přitom se všemu vysmívá.
Příště nás tu bude víc.
Pes vyplašil srnu
a štve ji někam
za obzor.
Uštve jen sám sebe.
Očima bloudím krajinou
a je mi mokře.
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
Úplně je vidím, ty přerostlý rozbujelý jedovatý bolševníky :o)))
Ale ta báseňka je krásná :o)
11.09.2007 09:26:00 | Hesiona-Essylt
Teď vidím,že i v dešti může být krásně na duši.
Ale nic se nesmí přehnat.
10.09.2007 22:01:00 | s.e.n
Tak z toho dýchá ta atmosféra. Jako bych tam byla taky. Zvláštní a působivý styl.
10.09.2007 21:35:00 | Terakota
Pěkná, v ní se mi i ten déšť líbil. Jen doufejme, že tak nebude pršet pořád ;-)
10.09.2007 21:06:00 | ona
