Co jsme? Lidé? Pche!
Kdy už tohle skončí?
Mám zlost a směju se.
Pravda je vůz a já jsem kočí.
Jedu mimo cesty,
kde ji nikdo nepozná.
Já jsem kočí a svět se točí,
jak já zapískám.
Pravda se jen tak nepozná
a já vím jak se užívá.
Přimět lidi věřit mi
Toť věda nad všemi.
Ta slast z nadvlády. He!
Pocit k nezaplacení.
Řídit jiné
To oč tu běží!
Slovo a slovo větu skládá v krásné snění.
Lidé věřte mi!
Já vím, co je pravda a co není.
VĚŘTE Mi !
To by bylo... Po delší době čtu báseń které se zabývá něčím takovým, což mě přirozeně potěšilo.
25.12.2007 13:48:00 | Já Esther Ruth