Návštěvnost
Ztráta iluzí
Ztráta iluzí
Dítě pláče,
máma přijde.
(objetí)
Slzy tečou po tvářích,
ona to zachrání.
(pusinka)
Úsměv se rozlije,
očíčka rozzáří.
(hihihi!)
Pak dítě zestárne,
upadne na držku.
(Au!)
A nikdo nepřijde.
Znova vstane.
(už zlomené)
máma přijde.
(objetí)
Slzy tečou po tvářích,
ona to zachrání.
(pusinka)
Úsměv se rozlije,
očíčka rozzáří.
(hihihi!)
Pak dítě zestárne,
upadne na držku.
(Au!)
A nikdo nepřijde.
Znova vstane.
(už zlomené)
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
TiskKomentáře
No, všichni jednou spadneme na držku, zaškobrtneme.
To se stává, někdo na to přišel třeba pozdě.
15.06.2008 19:16:00 | jehlaspichlas
vau, perfektní - na atomy zjednodušená metafora života; napadají mě u toho stáda myšlenek, jak to rozvinout v celou hypotézu podpěr a držkopádů :)
06.06.2008 21:54:00 | drsnosrstej kokršpaněl
V tom jsou léta života. A přitom je to tak krátký. Mně se to tedy líbilo!
12.03.2008 00:33:00 | Herbert Dalloway
hodne pusobive...
14.09.2007 20:00:00 | Adrianne Nesser
Tak tohle je něco jinýho:) Má to šmrnc... A je to zase ten styl, kterej se mi u tebe líbí. Je to skvěle napsaný... Ale ten podtext tý reality...:-(
14.09.2007 15:46:00 | Liss Durman