Ztráta iluzí
Ztráta iluzí
Dítě pláče,
máma přijde.
(objetí)
Slzy tečou po tvářích,
ona to zachrání.
(pusinka)
Úsměv se rozlije,
očíčka rozzáří.
(hihihi!)
Pak dítě zestárne,
upadne na držku.
(Au!)
A nikdo nepřijde.
Znova vstane.
(už zlomené)
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
No, všichni jednou spadneme na držku, zaškobrtneme.
To se stává, někdo na to přišel třeba pozdě.
15.06.2008 19:16:00 jehlaspichlas
vau, perfektní - na atomy zjednodušená metafora života; napadají mě u toho stáda myšlenek, jak to rozvinout v celou hypotézu podpěr a držkopádů :)
06.06.2008 21:54:00 drsnosrstej kokršpaněl
V tom jsou léta života. A přitom je to tak krátký. Mně se to tedy líbilo!
12.03.2008 00:33:00 Herbert Dalloway
Tak tohle je něco jinýho:) Má to šmrnc... A je to zase ten styl, kterej se mi u tebe líbí. Je to skvěle napsaný... Ale ten podtext tý reality...:-(
14.09.2007 15:46:00 Liss Durman
Návštěvnost
