Odkládáš mrtvé psy
ač ozvěnou v dáli jejich vytí zní
na rudý samet omšelý
neboť víš
že hřbitov za domem
ještě zeje prázdnotou.
A hrobník s tupou lopatou
dlabe v jílu nový hrob
aby zahrabal psa
do peří vzpomínek
a místo mramoru
vykroužil úsměvem tvým lhostejným
návrší
které brzy slehne
udupáno nohou tvou.
Ráno nová snídaně
se stavitelem hrobů psů utracených
rukou znuděnou nočním snem
ve kterém dutě zněly
jámy připravené pro živé.
Jeden pes a jeden sen
Jedna noc a jeden den
Člověk se snadno vzdává svých snů a tužeb
a lhostejně jde dál životem nezvedne co ztratil.
Bude to asi divné,ale tak mě to přišlo na mysl
z té básně.
27.09.2007 20:30:00 | s.e.n