Anotace: Že roli nehraje? Člověk musí mít přeci radost z věcí, které ho obklopují, a když se mu na nich něco třeba až tak moc nelíbí a nemá prakticky šanci to změnit, tak si to aspoň v duchu či básni může zkrášlit.
V červené tramvaji
zpívám si potají,
vozím se rád.
V tramvaji ze šedé
jsem rád, že pojede,
však nechci lát.
V tramvaji červené
nic není ztracené,
tam chce se smát.
V tramvaji červené
i srdce zhrzené
začíná křát.
V tramvaji došeda
mysl jen pobledá,
halí se tmou,
tam smutky ožívaj
a duši provívaj,
trápí ji, dmou.
Pojedem červenou, nebo šedou?
Že barva je jen pro stáje?
Vizáž je, příteli, téměř vědou;
bez ní i žena prostá je...
Chci tramvaj barvou hustě krytou,
jíž namíchala obloha,
na dotek hebkou, na chuť sytou,
v níž svezení jak od Boha.
Chci tramvaj, co má barvu slunce,
zvoní, jak struny šalmaje,
v níž všechno voní po meruňce
a lidi vozí do ráje.
Já tramvají jezdíval zřídka,
to školy jsem byl kamarád
když slýchával jak mile cinká
a barvu bílou měl jsem rád
Již nevím, která to byla linka
a zda tam ještě vede drát,
ta stará tramvaj někde spinká,
na nové je nápis akorát
Jiří s.
19.09.2007 22:32:00 | j.c.
Kliďasko, to já si užívám i v metru:
http://sweb.cz/VladaSpada/POEZIE/LEGRACKY/RUZNE/Zvlastni-vlna-vasni-plna-aneb-vystup-z-metra-vagonu.txt
Psavče:
Tak jezdi šalinou
s reklamou na Colu!
Reklamy neklamou...
Vybubláš ve stvolu!
19.09.2007 16:25:00 | Špáďa
Nejezdím v tramvaji,
s reklamou na fernet
To se ni potom zdá,
hned hořký velý svět
19.09.2007 11:52:00 | Psavec