Anotace: ..po nějaké době, zase jedná vyplivnutá nebáseň z mých myšlenek, pocitů apod.
Noc se rozprostírá do všech koutů
okradených tmou.
A všechny pouliční lampy
zhasínají,
když hledám kousek světla.
Jen vítr ukazuje cestu.
Už se nebojím, nemám strach.
Vzpomeňte si na mě
až ztratíte svůj sen. Budu tady
tak dlouho
jak mě udržíte v paměti.
Nikdy nezemřu.
Jsem ten teplý hlas v chladném větru
který šeptá
o štěstí v bolestech
jako když moje vlastní chyba
uspává svědomí
Jako když moje vlastní vina
probouzí
všechny vzpomínky na mě
co zbyly v žáru hvězd
jako to poslední světlo
jež bledne
se stoupajícím sluncem
cítím z toho dno, kam se propadáš s takovou tou lehkostí...jako když zhasínáš a je ti to jedno...
Ale ty nezhasínej! Barčo.
22.09.2007 00:19:00 | Paralelní možnosti
Paprsky sluneční Ti duši prozáří
zaženou tmu
z Tvého snu
všem dají nach do tváří...
21.09.2007 22:50:00 | Bíša