Konec

Anotace: ...

Malý záchvěv radosti,
utekl pod kámen,
protože byl sám.

Uprostřed vírů malosti,
když se vším je amen
a svět je dokonán.

Už jenom bloudí duše,
po krajinách měst
a neví že jsou lidé.

Láska? Zní tak suše.
Nechávám se nést
a zapomínám vidět.

Slunce je tak temné
a úsměvy zkažené,
že nestojí za to žít.

Možná je to ve mně,
kde všechno je raněné,
ale nechám to být.