Skořice

Mám ráda, když spíš,
pod víčky skrýváš tisíc snů.
Jak nevinně si sníš,
prosím za krásu všedních dnů…….

Posypu tvé rty malou špetkou skořice
a budu pozorovat tvůj chvějící se dech.
Přivírám oči, to jak voníš velice,
tvá ústa, měkčí nežli jarní mech.

Zlíbám z nich ten zvláštní prášek.
Chutnáš jako vánek, co vykouzlila víla
Vzpomínky odletí na křídlech vážek
Tak slýchám ve vzduchu jaká jsem byla.