Dopravní modlitbička
Dopravní modlitbička
Anotace: potkala jsem jednou jednu holku v tramvaji a dívala se jí do očí a tak moc jsem věděla, co mi chce říct...
Silniční místnost
Přeplněná osudy a výkřiky do zvuku kolejí
A mysl už toho má dost
…možná až skočíš...možná až přikráčí most
...možná
...ach možná
Uplakaná holka s modrýma očima až to bolí
Drží se křečovitě tyče, čeká na úsměv neznámých…
V dlani hrstku soli,
Čeká na vhodný okamžik a pak sevření povolí
…bezvládná myšlenka
Najednou na okýnko v tramvaji
Tiskne se úzkost a křičí, že chce ven,
Mokré kapky na sklo metafory šeptají
Neznámá těla vydechnou a kyslík zatají
…tajemství,
co kněží snad neznají
Vím, že Hallelujah je jenom stydlivé slovo,
Co krčí se mi za koutkem oka…
Tak proč když ta holka jednou neplakala
…rozplakala nebe
A mé oči vykřičely
„hallelujah…“
?
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk30.09.2007 19:49:00 Rozárenka
jen pár dní tady nejsem a zase je všechno oblečené do šeda a do slz...pomalu se vrazím do vyjetých kolejí a asi je to tak dobře...až ji příště uvidíš...pošli ji ode mne pozdrav prosím!
29.09.2007 17:26:00 stmivani.na.lepsi.casy
oči jsou okna do duše... někdy jsou veselá a projasněná, ale někdy nás to, co v nich vidíme, rozesmutní...:(
29.09.2007 15:09:00 prostějanek
šaliny a jejich tajemství... tajemství... nás všech... a přece je tolik vidět... a ustrašeně volá do nebes... :)
