Z Ovce Vlk

Asi mě dnes bolí duše,
A tak půjdu pozdě spát,
Musím být však zcela tiše,
Jako předtím tolikrát.

Bolíte mě lidé! Víte?
Já nenávidím teď,
Prý stejnou mincí oplácíte,
Ale Lži, ty tady seď.

Nenecháte nadechnouti,
Moje hrdlo sevřené,
Slzy po tváři se kroutí,
Mé srdce je raněné.

Já už nemám víc co měnit,
Netančím už na pískot,
Jako ovce dám se jevit,
Ale nejsem němý skot.

Jsem bytost, která myslí, cítí,
Je nespoutaná v žití,
Jsem vlk, co ovci chytí.