Skrze skleněný svět
pohlíží na roztančený déšť,
který maluje barevnou stuhou
obrazy po oknech našeho domu.
Ukloněn před mocnou silou,
čelem opřený o nebeský mrak,
s dlaněmi směřujícími vzhůru
chytá vodních kapek pár.
Nechává smáčet svoje tělo,
tančí poslední dešťový blues
a v koupelně
představuje si rozbouřené moře
jak umývá nohy vzdálené mocné hoře.
.
V zrcadlové síni,
pohledem v nekonečnosti
našeho bytí
nechává omývat
svojí tvář rejem letících
meteoritů.
.
Tep života zastavil
na okamžik celý
při pohledu
na tlukot
srdce
.
Pěkné,i ten název se mi moc líbí.Dešťový blues...
Ale osobně mám radši slunné dny! :-)
01.10.2007 17:29:00 | Chancer
Hezká.... posílám Ti kapky chechtající... pro dnešní slunný den :-)))
01.10.2007 12:06:00 | Levandule