Plynový sloupek,
jedenáctá v noci
kruhy v obilí,
kolemjdoucí zatoulaný pes.
Nekřičte - noc,
noční rozprava,
opilecká poprava.
Katova chvilková euforie,
z mumraje padajících hvězd.
Život na vlastní pěst,
smrt z lásky k bližnímu.
Neklepej...
První sloka navodí správnou atmosféru k přečteni závěru - vlastně si sama čtenáře tak nějak předpřipravíš, a to se mi moc líbí, protože to znamená, že se tahle básnička dá číst, i když zrovna nejsme v podobné náladě její mu obsahu. Prostě... Líbí.
06.10.2007 11:43:00 | prostě Zuzana
Čarodějka - Díky, jsme v tom všichni stejně, skromně, bez sebemenší ztráty soukromí.
04.10.2007 00:58:00 | Pišák