Uzřela si odlesku černých perutí
Jako čerstvý sníh padaly z oblohy
Pak slétl, co by jiskřička perleti
Jen, příliš rychle, doufej že z odvahy
Do jezírka vyplakaných slz vlétl
A perly zaskvěly se, po pokoji
V tom lesku záři nechtě si tě spletl
S hvězdou Malého vozu, s tou na oji
Rozplakal se, sklonil hlavu v dlaně
A tak tážeš se ho, jemu blíž a blíž
Proč shořela křídla na jeho rámě
Za co vpálili mu do zad černý kříž
Přátelil se s hvězdami v mléčném baru
A někomu nelíbil se jeho styl
Tak poslal na něj bandu meteorů
Neznámý, nechtěný, udělal z něj cíl
Na obloze křídla mu zapálily
Zcela nechtě spadl před tebe
To prý slzy tvé žár zlý uhasily
Ale proč nechce se vrátit do nebe...
...kvůli tobě stává se člověkem?
Prisla jsem se jen tak kouknout, a jen cumim. Je to krasne, stejne jako ten mlyn, ktery ma v sobe mocne kouzlo a taky jsi mi pripomnel jeden pribeh...
Taky z ni citim slzicku, a proto volam starostlivy vanek a paprsek tepleho slunicka.
04.10.2007 20:40:00 | Montynka
Proč mi připadá smutná?? A nebo jsou to jen těžký pocity?? Nebo si moje zvláštní fantazie překrucuje slova??
04.10.2007 15:52:00 | prostějanek