Tuláci schoulený v žebrech
Tuláci schoulený v žebrech
svou přítomností
slyším hodiny
hodně blízko
obcházet svůj kruh
i smrt
ve mně dýchá
plícemi budoucnosti
ve stínu od přesliček
tvář nastavuji dřímotě
Bouří ve mně oceán i poušť
jsem den šero i svit
bolest ani strach necítím
a do dálek společných
odhazuji přelomenou tíhu
větru minulosti
Komentáře (12)
Komentujících (11)
Doporučit
Tiskpřelomená tíha minulosti .. jo jo .. znám.
07.10.2007 20:17:00 | Alci
....tak na ten jemný letní vánek...červánková...:-)
06.10.2007 19:27:00 | Žqáry
Krásný...jako nádech čerstvého vzduchu :)
05.10.2007 15:35:00 | Severka
...DOdám jeden dud...Je fakt dobrá , bude se chválit sama...Jirka Kavec
05.10.2007 14:42:00 | kavec
Ani nedutám, perfektní.
05.10.2007 14:01:00 | Marfuša
Mocně tepeš...
05.10.2007 13:31:00 | Bíša
Změna? Strach přelomen? A smrt v zátylku? Sakra. Mám pro Tebe už 14 dní rozepsanou báseň... nějak se mi nechce ji dopsat... protože je tam i to smutné... achjo...
05.10.2007 12:47:00 | Levandule
Jo, byla bledá ale taky přišla o hlas, máš pravdu: zpívá se tam Bledá.... :-))
05.10.2007 12:02:00 | Jarky
... wona byla bledá ...
... veverko tebe berou jako kecela ... lalalá
05.10.2007 12:01:00 | Marcella
Jakobych to slyšela na podiu Národního divadla: Ó, Rusalka nebohá má němá... v bídě světa stvořená...Rusalko nemáááááá
výborně, angažujeme
05.10.2007 11:57:00 | Jarky
... tíha Tě nezlomí ... Ty zlomíš tíhu ... ;-)
05.10.2007 11:30:00 | JardaCH
Jsem na tebe pyšný ...
05.10.2007 11:21:00 | smudlinek