Anotace: zajímavé zážitky, zajímaví lidé... ale hlavně to, proboha, neberte doslovně ;)
Sbírka: Nadějné až pozitivní
Znovu roztáčím
svůj
/už tak dost zamotaný/
svět,
ve vydlážděné hlavě
zvoní první hrana
/póza nezahraná?/
s hrstkou
rudého světla,
v objetí přátel
/budou tu i zítra/
zapomínám
na nehorázné plápolání
včerejšků
/na těle milión pět dlaní./
Školní škamny
a strach
z pravdivosti lží
/pod pátečním listím
v parku,/
zamčít duši
do oblohy
/mezi hvězdami
se ztratí./
Sliby,
který dala hlava
i pro tělo platí??
Kroky a zvonec,
podivný konec.
A jediný, co zní hlavou,
je to,
že i pusa při loučení
není občas k zahození...
Nejlepší bude, když to namaluješ, pak tomu snad lidi
porozumí. Nejspíš z toho bude nějaká blátivá patlanina
s různorodou barvu podzimu.
18.10.2007 18:09:00 | jehlaspichlas
Jak ty to děláš, děvče? :) Vážně skvělá skvělá skvělá. Poslední dobou se snažím o trošku sofistikovanější vyjádření, ale zase jsi mě, Jani, dostala, nemám slov...
08.10.2007 20:42:00 | prostě Zuzana
a strach
z pravdivosti lží.... líbí
S.O.S. vysílají roboti...asi na ěm taky dolehl podzim!
07.10.2007 18:04:00 | Trdlo