Chtěla bych pošeptat to světu
mám v srdci krásu , bolest ,
oheň, pohodu , trýzeň, mráz .
Rozkvetlou louku , vyprahlou poušť s katusem v rudém květu .
Ctěla bych vykřičet to světu
proč čekáš , až blahodárná rosa dá život kouzelnému květu ?
Pouštní květ v noci spálí mráz !
Tak pohlaď svým žhavým dechem křehký pouštní květ
a s východem slunce rozplyne se trýzeň , smutek , mráz.
Chtěla bych poděkovat světu , rose , mrazu
a poklonit se kouzelnému květu .
Je zmateně krásná. Už prostě nemám co říct. Každá tvá báseň a tvá ůvaha mi vyrazila dech. Josu tak procítěné. Prosím pokračuj. Ať mám proč sem chodit..:))
15.10.2007 15:03:00 | Luccissek
Obyčejný básník
To je možné , mám dost zmatek , snad vím co chci , ale nepovede se mně to říct.Je to taková ubíjející nejistota . Dík za názor .
07.10.2007 14:08:00 | Loudilka