Solaris

Je tvá druhá šance i poslední soud,

je tvých zmatených myšlenek proud.

Já díky ní, z tvých vzpomínek znovuzrozená,

i přesto, že smrt mi byla souzená.
.
.
.
.
.
A kosti v prach se promění

a city, ty se nezmění

a nevíme, co je sen, co zkutečnost

a co přítomnost, co minulost

a láska zasáhne nás jako poprvé

a naše duše splynou do jedné.
.
.
.
.
.
Smrt nebude mít žádnou moc

ty zkoušíš svou touhu přemoct

.
.
.
marně
.
.
.
ale já se nezlobím...