Nestříhám svůj cop
při audienci smrti
protože i hloupý pláče
můj krátký rozum stačí
na to aby tiše
vyslídil ve vlastní krvi
stopu …
která mi ukáže
otisk pravdy
zemřel jsi
a ty vlasy
překvapením
svinuly si lesk
do úhledných vzpomínek
na tebe …
Básni moc nerozumím, ale přijde mi moc p¨ěkná, to je docela zvláštní, že?
15.10.2007 12:29:00 | simsa
Sebereme ze země napadaný smutek, zlehka ho postrčíme do uctivého koutu a oslavíme život. Na počest.
09.10.2007 13:15:00 | smudlinek
Souhlasím s Milanem...
Mimochodem... nádherná báseň... ale to teď fakt není důležité... Rozložit bolest na modrá ramena, je velmi rozumné... stejně tak se dělíte o svoji lásku a vášeň... A to je to..., co nás spojuje... :-)
09.10.2007 13:15:00 | Levandule