Azyl

Anotace: Odpusť, že jsem Tě oloupila, ale bylo to tak nádherné, že jsem neodolala a ukradla Ti, co se dalo...

Náhodným dotekem,
v životě prokletém,
jsou Tvoje řádky.

Uhoupaná k spánku,
obracím stránku,
nechce se mi zpátky.

Zmámeně nedospělá,
nevím, jak co se dělá,
jsi zadními vrátky.

Tvé světlo na mě svítí,
jeho pramen v síti,
bez trní růže plátky.

Lapená do pasti,
zachráněna z propasti,
v rozkoši znáš zkratky.