Bez příčiny napínám
pomyslnou strunu oživlé přírody,
inspirací mi je podzim,
tyčící se skály kdesi u vody.
Krásné chrpy kolem cesty,
smuteční průvod zašláplého mravence,
rozlehlé pole mezi městy,
pohled na roztoužené milence.
Kdysi nechtěná nudná procházka,
stáva se krásnou rutinou,
- stárneme -
život na vlásku,
můžem mít každou vteřinou :-)
phuuuu......baví...ale je trochu smutná.možná bych nad tím neměl tak přemýšlet..=)
11.10.2007 20:13:00 | Naracca