Poslední valčík

Do klapotu podpatků
a šustících lemů saténových sukní

křišťálový lustr
se smíchem
zalyká
a
září štěstím
(zapomněl si rukavičky
a
tak
se
může
dotýkat
holými
prsty)

raz dva tři
dva dva tři

,,Pojďte slečno
protančit poslední střevíčky
a zachytit do dlaní
skomírající takty valčíku"

dříve než
přijde
zase další střízlivé ráno
a v přeplněném autobusu
zdvořilé
,,S dovolením"
změní se opět
v
,,Uhni ty vole!"