Anotace: V noci jsem měla sen. No a ráno, usoudila jsem, že se mi to vážně zdálo...
Po pažitu naší zahrady,
celou noc, protančila víla,
a snad, že roztržitá,
či unavená byla,
svůj mlhavý závoj,
tam upustila.
Časně ráno,
slunce z červánku vstalo,
ten závoj na trávníku uhlídalo,
a jeho dotek, hřejivý paprsek,
vyčaroval záplavu sedmikrásek.
Teď se člověk jenom diví,
kam se poděl závoj vílí,
do těch kvítek se snad proměnil,
snad se jen tak vypařil,
kdož ví?