Vzpomínka na bolest 2 ( po roce )

Anotace: Každý občas uděláme nějakou hloupost, a musíme za ní pykat .... já pykám už třetím rokem

Skoro dva roky a snad i více
Co mého života málem zhasla svíce
Ty jako jediná, měla jsi tu čest
Utišit mého srdce tu bolest

Však marně jsi se snažila
Tvé pomoci,jsem se bránila
Nechtěla jsem víc už žít
Na obtíž lidem být

Škoda, byla jsem tak hloupá
A ty ? Na slovo skoupá …
Těch tvých pár vět
Nemohlo mě vrátit na tenhle svět

Přesto se mi pak zželelo
Když srdce láskou mě bolelo
Uvědomila jsem si pozdě
Že máš mě ráda a já Tě

Tiše jsem složila hlavu do dlaní
Přemýšlela, zda-li mě někdo zachrání ?
A pomalu k spánku se chýlila
Slzy a slova co v krku mě pálila

Ty která nestihla jsem vyslovit
Za tvou duši se pomodlit
Že kvůli mně si druhým rokem
Stala se smrti otrokem

Nedošlo mi, jak moc ti ublížím
Když svůj život za smrt vyměním
A pak druhý den tě budu prosit
Abys mě opět začala v srdci nosit

Tak tě teď žádám a snad naposled
Odpusť mi, že měla jsem místo srdce led
O další šanci, chtěla bych poprosit
Ale netroufám si tě odprosit

A tak slyš třetím rokem slova
,,Mrzí mě to!“ říkám znova
Tiše si vzpomínám na Tebe
A na chvíli, kdy málem jsem odešla do nebe …
Ale díky tobě jsem tu … to díky tobě jsem poznala, jak mě máš ráda a já tebe a co znamená mít rád… vděčím ti za to jaká jsem a jsem ti vděčná ! ! !