Anotace: já vím... je divná... ale což... ;)
Tahám za sebou
pár meziřádkových tajemství
(na prádelní šňůře).
V černě-lesklých přáních
padám
do náručí.
(Proč se tomu všichni diví?)
Pro dnešek vynechám
jeřabiny
a zasypu listím
okvětní plátky slunečnic.
Zatáhnu vlastní nebe
a nechám vás
bloudit v mojí duši.
(V největší bažině v okolí.)
Se sobě vlastní
přitažlivou odpudivostí
plácám se
v nevyžádaných nápovědách
(v mozkomíšních ozvěnách).
A přitom
potřebuji
pár záchranných lan...
Já bych Ti místo bažiny poslala měkoučký mech a vánek,ať odvane listí z těch slunečnic.
Určitě Ti bude potom líp.
19.10.2007 17:34:00 | s.e.n
Procházím duší...
jemně voní...
že by to bylo brčálem? ;o)
ne, živou vodou...
a soukromím...
nekonečným oceánem...
Procházím duší...
jemně voní...
a je pro tu mou
balzámem...
:o)
15.10.2007 19:42:00 | Cecilka
kazdy cas od casu nekoho zachrani....vsak pruser je kdyz se mu potom zachrany nedostane...
14.10.2007 10:42:00 | UNDEAD