Neznalost neomlouvá

Mramorová zrcadla,
jsou jak čtyři takty do dvou dob,
zahrávajících si na krásu ,
vlastních, prostoduchých slov.

Květy šípků, které znají svého makléře,
urousaná ranní rosa s lehkostí vánku.
Otevřená náruč božského bankéře,
kdy vše, co bylo, vstupuje do tvého spánku.

Radostně křičí ta barevná slova - smlouvá...
Nevnímající stále přítomnou podstatu života.
Neznalost přeci neomlouvá...