Podvedla jsem v sobě radost
v maratónu života
když přihodilo se mi nutkání
smát se ti
počkám si nakonec
klidně …
v roztrhaném tričku
a bosá na špalku
tvé popravy
katem tajemství
je bublina napětí
plná až k prasknutí
až praskne
pak se teprv budu smát
od srdce smát
ale to už tvé plány
nebudou mít křídla
neslyším tady smích...
jen křik... tichý... bolavý...
infuzi lásky posílám
pro tvoje já - teď tady...
26.10.2007 11:18:00 | Cecilka
kdo se směje nepodvádí
možná ten kdo vysmíváse..
úsměv těší..laská, hladí
(prý prospívá kráse..)
21.10.2007 09:20:00 | Bean
... teda ... vím že je to mimo ... připomnělo mi to humánní provádění poprav ... odsouzenému by se přečetlo jeho omilostnění ... a pak by se popravil ...
15.10.2007 19:31:00 | JardaCH