Anotace: Trocha nostalgických vzpomínek a taky potřeba poděkovat té, co už tu není...
Sedíš tu schoulená uprostřed komnaty,
žila si s radostí, bez kousku samoty.
Peklas mi halušky, vařila meltu,
látala kalhoty, říkala - jsem tu.
Tvoje tvář vrásčitá, skrývá běh životní
kapsička zašitá, pohádky prvotní.
Zápraží před domem ukrývá kamínek,
na něm je vyryto pár krásných vzpomínek.
Kladlas mi na srdce,
pomoc vždy slabšímu,
buď vždycky čestná.
Pravdu mluv.
Neubliž.
Jsem ti teď vděčná...
01.09.2008 15:04:00 jita.1965
Děkujme za ty roky,
kdy jsme s nimi mohli žít,
my žijeme další života sloky
a jejich duše mají klid ...
28.10.2007 18:48:00 Sima
Vzpomínám na svojí babičku, byla pohádková...snad se trošku stydím, že jsme ji někdy hrozně zlobila.
17.10.2007 13:42:00 malá čarodejnice wiggová netopýrková
A já ne...a tím víc mě to dojímá, tím víc mě bolí srdíčko, že o takovéhle lidi přicházíme, že tu zůstáváme sami...
16.10.2007 20:40:00 carodejka
Pišák...Ja take slysim ta prostá slova jeji tvář zda se mi , znova a znova..
16.10.2007 19:28:00 cevert
Tvoje tvář vrásčitá, skrývá běh životní
kapsička zašitá, pohádky prvotní
- krásný....moudro....odnesla sis